close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

2.kapitola-Teta Matylda

18. listopadu 2007 v 20:28 |  o všem možném
2.kapitola-Teta Matylda
Sára rychle naházela věci do velkého červeného kufru,který měla po otci,a sešla po schodech dolů ke dveřím.Když vyšla ven ze dveří,zaštípal ji ve tváři chladný noční větřík.Matka už stála u auta,celá rudá rozčilením,a rozhlížela se na všechny strany.Sára zamířila rovnou kní. NASTUP SI!.Vyštěkla na Sáru,aniž by se na ni podívala.Sára otevřela dveře od auta a nastoupyla.Bylo tam sice trochu větší teplo než venku,ale studený,večerní vzduch pronikal do auta pootevřeným oknem.Asi tak po třech minutách si matka také nastoupila.Nastartovala auto a vyjela ze zamlžené ulice.
Celou cestu ani jedna nepromluvila.Sáře se chtělo hrozně spát,nemohla se však nedívat na lidi kolem.Někteří si zdobyli své domy třpitivími vánočními ozdobami,někteří na ně věšeli různobarevná světýlka která ve tmě krásně zářila.Mami?Zeptala se asi tak po třiceti minutách Sára.Proč ste se s taťkou tak hádali?Do toho ti nic není!!Odsekla matka a pevněji stiskla volant u auta.Ale ano je!Nenechala se odbít Sára.Jsem přece vaše dcera a mám právo vědět proč ste se hádali!Matka ji však neodpověděla,a tak se Sára vzdala.
Konečně jsme na místě,ozvala se matka a otevřela dveře od auta.Stáli u velké dřevěné brány,která nejspíše patřila k Matyldinému statku.Vylez ven!Okřikla matka dceru.Vždyť už lezu!!Sára vylezla a začala se ohlížet na všechny strany.Když tu byla naposledy,bylo to tu uplně jiné.Přez ty léta,co tu Sára nebyla se tu hodně změnilo.Když matka otevřela velkou dřevěnou bránu,si Sára všimla,že zahradu už teta také nechala opravit.Pak obě dvě zamířili po zahradě rovnou k polorozpadlému domku.Matka zabušila na dveře a ztěch vykoukla starší žena,na hlavě měla hrozný fialoví čepeček,a krátké,záplatované šaty měli tu samou barvu,jako tetiny záclony za okny,které měli zelenošedou barvu.Jééé tak ty jsi nakonec tu holčičku přéce jen přívezlá.Rozzářila se stařenka Matylda.Sára se na svou tetu zamračila(už dávno nebyla malá holčička).Matka tetu dvakrát políbila po tváři a toužebně na ni pohlédla.V dopisu,cos mí posílalá sí říkala,žé to děvče něchce ké mně příjet.Řekla znovu teta a otočila se na Sáru.Ano?Ehm totiž já že jsem psala....no to musel bít omyl....totiž.Nonono.Já sem sem chtěla,jen sem měla špatnou náladu!Rozčilila se Sára,i když věděla že to pravda rozhodně není.Tak pojď dovnitř ty můj miláčku,zašeptala na Sáru teta a popostrčila ji ke dveřím.Tak zatím,křikla na Sáru matka a Sára už jen viděla,jak se za ní zavírá velká dřevěná brána.
Tak vítej v mém království švitořila teta Matylda a zálibně si to u sebe doma prohlížela,jako by tam byla poprvé.Teda rozhodně to jako nějaké království nevipadalo.Stěny byli oprejskané,a u velkého kruhového stolu se čtyřmi židlemi byli dlouhé dřevěné schody,které působili dojmem,že se každou chvíli rozsipou.Tak jak se ti to tu líbí miláčku?Zeptala se teta Sáry.Jo hezké,zalhala Sára a dál si to tam prohlížela.Budeš spinkat nahoře v ložnici po strýčkovi Hugovi,oznámila jí teta.Ano přikývla Sára a podívala se na dřevěné schody.Srdce jí zuřivě bušilo a Sára měla pocit,že tu nevydrží ani jednu hodinu.Tak pojď,pobídla ji teta a ukázala na dřevěné,polorozpadlé schody.Všechno ti to tu ukážu.Když Sára s tetou stoupala po schodech,uviděla u vchodu na wc přehrádku,vníž kvákali tři hnusné šedozelené ropuchy.Měli barvu skoro jako tetiny extrakrátké šaty.Hned jsem u vás.Křikla na žábi teta a líbezně se na ně usmála.Bylo vidět,že tetě v ustech chybí spousty zubů.Ták se konečně zeznámíte,usmála se na Sáru a pohladila ji po kaštanově hnědých vlasech,stažených do dlouhého copu.Sáro,začala,tohle je ropucha Jůlinka,Borůvka a Zony.Všechny tři žabičky jsou opravdu slušně vychované,takže se jich nemusíš bát,řekla a utkvěla na Sáře podezíravím pohledem.
Jistě přikývla Sára a odvrátila oči od ropuchy v růžovích,pletených šatičkách,které dříve určitě patřili nějaké tetině panence.Měla bysis už jít lehnout řekla teta a začala si ji skoumavě prohlížet.Vidím ti to na očích!Jseš pořádně unavená viď?Sára přikývla a zamířila za tetou,která se už plahočila tmou ke dveřím na rohu.Pak Sára najednou ucítila světlo,které ji padalo do tváře.Promiň drahoušku,omlouvala se teta,když si všimla,jak si Sára oběma rukama zakrývá tvář.Jen jsem rozsvítila lucernu abysem nezakopla,řekla a povitáhla obočí.Už se mi to párkrát szalo.Jo řekla Sára a zamířila za ní.Teta mezitím otevřela rohové dveře a strčila lucernu na jakousi stoličku vevnitř.Jen běž drahoušku a měj se tu jako doma řekla teta a odkráčela po schodech dolů.Sára se za ní ještě chvíli koukala,než za rohem zmizel i její fijalkoví čepeček.Pak zalezla do pokoje a zabouchla za sebou dveře.Byla to chladná,navlhlá a špinavá místnost,jejíž stěni byli jako všude v domě pořádně oprejskané.v pokoji byla krom postele ještě malá dřevěná stolička,na niž byla postavena lucerna,a vzadu byla skříňka se dvěma zásuvkami.Podlaha byla studená a též oprejskaná,akorát u postele byl malí červený kobereček,který byl po stranách prožraný od myší a molů.Sára se natáhla na postel,zabřela oči a usnula,jako by měla za sebou pořádně náročný den.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama